N

6. července 2015 v 18:49 | A. |  Deník
Nemělo se to stát.
Možná to způsobila zima, která o dlouhých večerech zmrazila všechno okolo, a nechala existovat jenom nás dva s prokřehlými prsty a urputným přesvědčením, že nejlepší je zůstat venku.

Nemělo se to stát.
Protože jsem nikdy nechtěla dopustit, aby součástí mého štěstí byla osoba.

Nemělo se to stát.
Ale jsi někdo, s kým se můžu přiblížit zapadajícímu slunci.

Nemělo se to stát.
Možná za to můžeš ty, tvoje přesvědčovací schopnosti, piha na pravém víčku, věčné upravování vlasů, chození po pravé straně silnice, hnědozelené oči, vyhýbání se kalužím, věčně dobrá nálada, to jakým způsobem pohlížíš na všechno kolem.

Nemělo se to stát.
Ale poslední měsíce byly nejlepší v mém životě, zažila jsem mnoho krásných okamžiků, pocity naprostého štěstí.

Když usínám, nad hlavou mi padají hvězdy a teplá noc voní po létě, ty jsi ta osoba, na kterou myslím, tebe chci mít v tu chvilku vedle sebe. Je tolik momentů, na které můžu vzpomínat. Pořád ale nechápu, co je to nekonečno, vím, že je skoro nemožné mi porozumět a někdy říkám věci, které ve skutečnosti nechci.

Vážně se to nemělo stát?



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 brazilka brazilka | 6. července 2015 v 18:52 | Reagovat

Nice :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.