Listopad

17. listopadu 2015 v 16:55 | A. |  Deník
Je přede mnou důležitý rok plný ještě důležitějších rozhodnutí, což mi pořád všichni připomínají, jenom abych náhodou nezapomněla na to, jak jednoduché je všechno pokazit jedinou špatnou volbou. Rozhodla jsem se to ignorovat, protože to je způsob, kterým řeším většinu svých problémů. Efektivní, já vím.

Jediné, co mě uklidňuje je vědomí, že většina rozhodnutí, která se zdají být významná, jsou nakonec ta nejnepodstatnější.
Když se podívám do minulosti, bylo to tak. Vždycky to tak bylo.

Nakonec mnohem víc záleží na tom, s kým svůj život prožíváte (což je vlastně ještě mnohem děsivější). Zjišťuju, jak moc záleží na lidech. Jak moc se může všechno změnit jenom tím, že v okolí začnete vidět krásu.

Jinak pořád hledám ten příběh, který jsem kdysi četla v čítance. Nemůžu na něj zapomenout, něco ve mně už napořád změnil. Každý podzim, když stojím na nádraží a vidím na zemi kaštany ve světle pouličních lamp, vzpomenu si znovu. Na krev a tu dívku a chapce a tu chvíli, kdy jsem seděla u kuchyňského stolu, na to, jaký byl svět předtím a potom.
Je to vlastně dost dobrá ukázka toho, jak mě změnilo rozhodnutí, že si ten příběh přečtu. Moje osmileté já netušilo, že si ten odstavec budu pamatovat ještě za deset let, že nepřestanu toužit po tom číst ho znovu.

A.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gauri Gauri | E-mail | Web | 7. března 2016 v 22:03 | Reagovat

Antanie, chybíš mi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.