Červen 2016

Den dětí

23. června 2016 v 23:07 | A. |  Deník
Zahrada plná dětí různého věku.
Blonďaté culíky, špinavé tváře, nohy, ruce, škrábance získané cestou do školky.
Všichni radostní, plní energie, lásky k životu.

"Čím chceš být?" Ptá se jedné malé holčičky někdo do mikrofonu.
"Hasičkou!"

"A ty?"
"Panem doktorem!"
"Malířkou, letuškou, policistou, paní učitelkou, zpěvákem, hercem, popelářem, baletkou, ředitelem!"

"A děti, nebojíte se někdy?"
"NE!"
"Nebojíte se toho, že se vám to nepovede?"
"Ne! Ne! Neee!"


Někdy bychom měli zkusit být všichni zase jako děti. Zapomenout na všechny ty požadované počty bodů, zkoušky, přijímačky, percentily, bakalářky, hypotéky a nájmy. Nehledat důvody, proč to nejde, víc riskovat, nebát se zašpinit, chodit bosky a zapomínat všechny křivdy po "promiň".


12. 6. 2016

12. června 2016 v 20:15 | A. |  Píšu

Dlouho jsem hledala svoje štěstí. V lidech, ve věcech, v krásách. Ale nikdy mě nenapadlo ho hledat v sobě. A přitom je to to nejpřirozenější a nejlogičtější řešení. Musím říct, že jsem se za poslední roky hodně zlepšila. V tom, jaký jsem člověk, v tom, že se snažím zvládat všechny stíny.

Tak jsem se s váma chtěla podělit. Třeba to někomu pomůže, je to zvláštní směsice všech moudrých knih, článků, nápisů na veřejných záchodech, slov od opilých mužů a žen. Je to směsice toho, co se nějakým způsobem promítlo do mého života a už napořád ho změnilo.

Dost možná to všechno bude znít jako z nějakého pitomého časopisu. Tak pardon.