Červenec 2016

Strach

4. července 2016 v 22:15 | A. |  Deník
Mým největším strachem je rychlost.
Bojím se rychlých aut, motorek, cyklistů.

Mám strach z toho, jak rychle běží čas. Z rychlosti, se kterou se věci mění.


Rychle zapomínáš, míjíš lidi, se kterými jsi prožil kusy životů bez povšimnutí. Bez sebemenšího náznaku úsměvu nebo záchvěvu, bez vnitřního tepla a lásky.
Jak lehce a za jak krátký čas nahrazuješ místa lidí. A teď nemyslím místa v práci nebo v autobuse. Myslím místo u nedělního oběda, místo na druhé straně postele.

Nevím, jestli mi rozumíš. Nebojím se toho, že na mě jednou zapomeneš, ani toho, že mě jednou někým nahradíš. Bojím se toho, jak rychle se to může stát. Jak rychle jsou pryč prosluněné večery, šiškové války, narození tvého brášky a ranní mlha šeptající staré indiánské příběhy. Někdy je mi smutno z toho, že si nevzpomínáš. V tobě to už asi umřelo. Ve mně to pořád všechno žije. Jsem si jistá, že u každého "ahoj" to vidíš v mých očích.